Kapesní kalendáře jako nástroj propagace? Ne, díky

Vyšel jsem dnes z přednášky a vrátily se mi vzpomínky staré minimálně pět let. Tehdy naposledy jsem nosil v peněžence kalendáře vizitkového rozměru. Veletrh pracovních příležitosí Job Challenge se rozhodl jít ve své kampani retro stylem. Má to nějaký smysl?

Job Challenge je "veltetrh práce pro studenty a absolventy". Jednodenní akce konaná v kooperaci Masarykovy univerzity, Mendlovy univerzity a Vysokého učení technického 9.11.2011 v Brně.

Víme, jak funguje paměť. Je většinou protekcionistická a milosrdná. Vytěsňuje ty vzpomínky, které pro nás jsou nepříjemné a bolestivé, nebo nemají žádný význam. A ta moje se asi rozhodla, že reklamní kalendáříky patří do tédle kategorie. Kdybych dnes neviděl ty fialové vizitky Job Challenge, nikdy bych si pravděpodobně na existenci tohoto reklamního nosiče už nevzpomenul. Přitom jsem ho před těmi pěti lety opravdu používal. Nosil jsem je v peněžence a vytáhl, když jsem se potřeboval zorientovat v časoprostoru. Dokonce si vzpomínám, že byl přetlak značek, protože kalendáříků byla spousta, ale peněženka jen jedna.



V dnešní době iPhonů a synchronizovaných kalendářů už pro kalendáříky není místo. Je jasné, že v mém případě se kombinuje efekt stárnutí (je mi o pět let víc a mám jiné potřeby pro organizace času) a efekt generace (dnešní dvacetiletí to mají jinak než moje generace před pěti lety). Nedokážu tedy říct, jestli kalendáříky zcela vymizely, nebo jsem je jen přestal vnímat.

Můžu ale říct jedno: kalendáříky jako propagace jednodenního veletrhu Job Challenge jsou zcela nevhodné a nefunkční. Zaprvé je to zkrátka out-of-date nosič a za druhé smysl kalendáříku je podporovat povědomí o značce. Jednou za týden si ho vytáhnu, kouknu na něj a zažiju si vizuál, logo a název. Job Challenge je ale jednorázová akce. Koná se jeden jediný den v roce a navíc každý rok někdy jindy. Asi byste čekali, že ten den aspoň bude v kalendáři vyznačený, ale kdeže.

Propagace veletrhu je vůbec zvláštní záležitost. Celé Brno (fakt i v podchodu „Myší díra“) zaplavily velkoformátové postelové plakáty, nad kterými mi zůstal rozum stát.


Ani intuitivně, ani po dlouhé úvaze jsem nedokázal rozhodnout, jak je mám vnímat. Co je message? Dospěl jsem ke třem možnostem:

1. Plakát říká, že jsou i jiné cesty, jak získat práci, než přes postel (aka Job Challenge).

2. Plakát zcela prvoplánově sází na výrazný postelový vizuál a snaží se tak přilákat pohled kolemjdoucích.

3. Plakát se snaží naznačit, že na Job Challenge vás čekají sexuální zážitky.

Nejvtipnější na tom je, že ani sami tvůrci neví. Minulý týden jsem v jedné brněnské hospodě potkal slečnu, která má propagaci Job Challenge na starosti. Ani ona mi nebyla schopná říct, co ten plakát má znamenat a jak byl zamýšlen.

Máme akci, máme budget, tak vytvoříme plakáty s nepostihnutelnou message a kalendáříky, které ani neříkají, kdy se veletrh koná. Oh jee.

A co si myslíte vy? Jsou kalendáříky mrtvé, nebo ještě mají svůj smysl? Jak se vám líbí a jak interpretujete plakáty Job Challenge?


EDIT: Pár dní po publikování článku jsem byl upozorněn, že osoba, se kterou jsem se potkal v hospodě, naskočila do projektu až v průběhu, a tak nebyla u vzniku konceptu.

EDIT 2: A ty plakáty prý nejsou po celém Brně, ale jen na pěti city lightech.